Antoine Lavoisier

Antoine Laurent de Lavoisier se narodil 26. srpna 1743.
V deseti letech vstoupil na Mazarinovu kolej, studoval tu přírodní vědy, matematiku, šerm a tanec. Na nátlak rodiny začal studovat v Paříži právo. Současně navštěvoval i přírodovědné přednášky a kurzy.

V roce 1776 se rodina přestěhovala do Arsenalu nedaleko Bastily, kde Lavoisier vybudoval výzkumný ústav, na svou dobu zcela ojedinělý. Postupně tu shromáždil kolem 13 000 přístrojů – váhy, teploměry, barometry, manometry, hustoměry, kalorimetry apod. Jeho váhy zkonstruované na novém principu (vahadlo zavěšené na břitu) byly natolik přesné, že byly použity Komisí pro míry a váhy k definici prvního etalonu jednotky hmotnosti – kilogramu.)

V roce 1774 Lavoisier nezávisle na jiných formuloval zákon zachování hmotnosti při chemických reakcích, podle kterého se hmotnost látek vstupujících do reakce a reakcí vytvořených nemění.

Lavoisier experimentálně dokázal, že látky se při spalování slučují s částí vzduchu, tím jejich hmotnost vzrůstá a objem vzduchu se zmenšuje, vzduch se stává nedýchatelným a přestává podporovat hoření. Takto potvrdil existenci kyslíku a vysvětlil podstatu hoření jako okysličování. Dokázal, že voda vzniká okysličováním vodíku a oxid uhličitý jako sloučenina uhlíku a kyslíku. Tyto jeho práce vedly k poražení flogistonové teorie.

Lavoisier při své práci používal spíš fyzikální měření než chemické reakce. Zabýval se i měřením tepla a tepelné roztažnosti pevných látek. Na této problematice spolupracoval s Pierrem Laplacem a společně zjistili, že při změně skupenství je látce potřeba dodat tzv. latentní teplo, že plynné skupenství je rovnocenné s ostatními. Na základě těchto experimentů zkonstruovali první ledové kalorimetry.

Během Francouzské revoluce byl členem komise pro zavedení nového systému měr a vah. Za hrůzovlády ho revoluční tribunál dne 8. května 1794 odsoudil ke smrti gilotinou na základě vykonstruovaného obvinění proti všem členům Společnosti generálních nájemců daní. Byl obviněn ze zpronevěry, rozkrádání, zneužití pravomoci a podvodů. Soudní líčení trvalo pouhé dva dny. Byl shledán vinným z rozkrádání daní a vyloupení státní poklady, což mělo připravit francouzský národ o finanční prostředky nutné k boji proti despotům. Obviněn byl také za míchání vody a jiných škodlivin do tabáku. Ještě téhož dne byl společně s dalšími 27 generálními nájemci daní dovezen ke gilotině a popraven.

„Na to, aby padla tato (Lavoisierova) hlava, stačil kratičký okamžik. K tomu, aby se zrodila další podobná, nebude možná stačit ani sto let.“

Antoine Lavoisier zemřel 8. května 1794.